Při sledování zpráv o počasí zajásalo mé kajakářské srdéčko, bo hlásili oteplení a nárůst hladin vodních toků. V sobotu ráno cestou do práce jsem rozeslal pár informačních smsek, zda se někdo chytí, a bude chtít smočit pádlo. Z většiny legendárních pádlerů mi účast přislíbil Slůňa, Bábe a Daník. Mistra Pafku zneschopnila jeho domácí paní doktorka a Karlos s Pepinem raději nereagovali. Kolem oběda jsem sledoval vodočet na Svořidlech a bylo tam padesát … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Cesta na Zrmanju proběhla celkem v klidu. Naloženej bus s vlekem plným lodí sice asfalt zrovna netrhal, ale i tak jsme se po dvou, třech pivkách přehoupli přes hřebeny a začali se pomalu spouštět do údolí Zrmanje. Aleš se rozhodl, že bude parkovat na plácku na druhém břehu řeky. Super nápad. Sice to byla patnáctikilometrová zajížďka, ale zase jsme mohli všechny věci z busu do kempu naněkolikrát přenášet asi 400 metrů … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Uprostřed letošního léta jsme s Karlosem odjeli pro Povodu desetideňák v Chorvatsku. A myslím, že stojí za to, abych se s vámi podělil o to, co jsme tam zažili, neboť příhod, při nichž nám tuhla krev v žilách, jsme tam zažili vskutku nemálo. Ne nadarmo to naši klienti nazvali „Zájezdem hrůzy“ 🙂

Už týden před odjezdem jsme registrovali ze Šternberka poplašné zprávy, které naznačovaly, že v Chorvatsku není s vodou něco úplně v … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Letos na podzim WorWaní usoudili, že je načase zase lehce předvést, kterak pádlují legendy, a po několika letech opět vyrazili rozčeřit stojaté vody Sázavy u Chocerad a trochu zahýbat pořadím výsledkové listiny Samba maratonu.

Akce se konala v sobotu 20. září 2014. V duchu WorWaní tradice jsme vyrazili pochopitelně už v pátek, abychom příjemným mejdánkem s hudbou a pitím dopředu oslavili budoucí medailové žně. Měli jsme totiž hned dvě želízka v ohni. Na … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Po loňské megaveleúspěšné akci „Lehké Rakousko na gumě“, jsme plni emocí a zážitků, naplánovali další podobnou odpočinkovou zahraniční vodu s manželkami, přítelkyněmi a vůbec všemožnými dalšími rodinnými příslušníky. Protože to však nešlo, stejně jako loni, před prázdninami, volba padla tentokrát na začátek září. Bohužel nám osud naházel pod nohy tolik klacků v podobě nejrůznějších nedorozumění, zmatků a průšvihů, že jsme nakonec z toho mraku nadšených vodáků, kteří přislíbili účast, zbyli jen tři: já … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →