Rozhodnutí, že se zúčastníme této akce, padlo již před několika týdny, když Prďoch zveřejnil svůj seznam akcí. Nutno dodat, že to byla ta nejjednodušší položka, která se tam nacházela, a tak jsme se těšili na pohodové svezení. Pouze naši kajakářští elévové, Pavla a Pafka, byli poněkud nervózní.
S Bábou jsme se rozhodli Pafku rozptýlit pátečním opékáním buřtů na Bačkově, spojeném s konzumací ovsa typu Kozel. Záměr se podařil a ráno jsme vyráželi do Vilémova v bujaré náladě (překvapivě střízliví a bez kocoviny). Po cestě jsme potkali Mirase, který vezl Slůňu, Strýce Pepina, Dáňu, Pavlu a Monču, za nimi se hnal Adam. Ve Vilémově už na nás čekal Bezi, rovněž v dobré náladě. Dobrou náladu jsme ještě vylepšili vzájemnou ochutnávkou alkoholu z placatek. Bylo rozhodnuto, že se hned převlečeme do hydra, to aby to pak v Pařížově (začátek splutí, pozn. redakce) odsejpalo, z minulých let jsme věděli, že nás tam čeká dopravní zácpa, za kterou by se nemusela stydět ani Praha v pátek odpoledne. Takže kdo si z obyvatel Vilémova v sobotu přivstal, mohl se stát svědkem hromadného striptýzu naší bizarní skupinky. Pak Bezi, jako správný vůdce, zavelel k odjezdu a hurá do Pařížova.
Na místě jsme shodili z aut lodě, převezli auta dolu, přibrali do party Aničku a vyrazili k řece. Tam bylo takovýho lidu, že to připomínalo prvomájový průvod. A tak jsme bez zaváhání naskákali do lodí a vypluli. Miras s Pepinem zapnuli přídavný spalování na Barace a zmizeli tak rychle, že si toho ani nikdo nevšiml. A tak přišli o první příděl krys v podání našeho menstruačního družstva, Monči a Pavly.
Asi po hodině jsme dohnali ty naše gumáky, což jsme oslavili mírnou konzumací návykových látek. Bába s Bezim si přestávku zpestřili cross-country kajakingem v přilehlém lese. Další přestávka se konala v Mladoticích v místní nálevně, kde si objednal pouze Slunce. Při výrobě jeho grogu totiž došlo k výpadku proudu a hospoda přestala fungovat.
Tento smutný okamžik nás ovšem nevyvedl z míry, na programu byla peřej Martin, kde loni plaval Dáňa a tak se čekaly další krysičky, hlavně od nováčků. Pafka však sjel peřej s prstem v nose (tak on dělá všechno, akorát si občas splete dírky, do kterých ty prsty strká). A tak se plavání opět statečně ujala Pavla. Zbytek cesty do Ronova nad Doubravou uběhl rychle a všichni už se těšili na pivo a kus žvance, nejvíc asi Pavla, která kvůli tomu přidala ještě dvě krysy (žízeň a hlad jsou holt svině).
V Ronově jsme u pivka provedli denní souhrn, hodnocení, udílení pochval a předběžné plánování dalších akcí. Část výpravy pak vyrazila domů a ti statečnější se vydali do Vilémova, kde se decentně přiotrávili alkoholem.
Troufám si tuto akci označit za vydařenou a už se těším na další Worwaní výlet.
