Přátelé, kamarádi!
Jelikož je letos Vysočina plná sněhu, lze celkem tušit, že až to začne tát, poteče kdeco. A mám důvodné podezření, že to bude co nevidět. Protože máme přímo za barákem spoustu potoků, které by se teoreticky daly na jaře za tání jet, rozhodl jsem se nastudovat, co nám o nich říká kilometráž. Vybírám jen ty, co máme v dosahu tak, abychom tam: 1. nemuseli spát (sice mám od Ježíška novej spacák, ale že bych se s ním musel válet v závěji, to se mi moc nechce), 2. abychom se nemuseli plahočit našich obvyklých několik set kilometrů v područí démona alkohola. Samozřejmě ale musíte počítat s tím, že kromě Doubravy nám za humnama čtyřková voda fakt neteče. Vybíral jsem tak, aby to byla aspoň WW2. Jen pro orientaci – vypsal jsem i spád potoků – pro porovnání: Hamerák (ten viděli asi všichni) 13 ‰, Lomničák 9,2‰. Uvádím i přibližnou vzdálenost z Havlíčkova Brodu k nástupním místům.
1. Bítýška – pramení poblíž Velké Bíteše, sjízdný je ale až úsek Spálený mlýn – ústí Bílého potoka (Veverská Bitýška) – tj. 11,8 km WW 1-2. Kilometráž říká, že plavba není nijak brutální, ale údolí má spád 9,5 ‰, je často přístupné jen z lodi a opravdu prej stojí za to ho aspoň jednou vidět. Jmenuje se to Přírodní park Bílý potok. Kilometráž praví: Hluboké zalesněné údolí, kamenité koryto široké 3 – 8 metrů. Stromy a občasné naplaveniny, místy nízké lávky. K nástupu cca 90 km.
2. Brtnice – jezdí se úsek z Brtnice, resp. až od ústí Špitálského potoka – 5,3 km WW1-2, spád 9 ‰. Šíře koryta nepřesahuje 8m, pod Brtnicí kamenité, větší spád, z Brtnice do Doubkova lze sjet za hodinu. Píšou, že úsek Brtnice – Doubkov je jetelný bez problémů a zdržování, takže lávky tam asi nebudou, stromy – těžko říct. K nástupu asi 40 km,
3. Doubrava – popisovat asi nemusím, každý už tam byl, takže jen pro pořádek – několik úseků obtížnostiWW1 – WW4
4. Zlatý potok – vtéká do Doubravy. Vytéká z rybníka Peklo – u Třemošnice, za VV sjízdný až do Doubravy. Úzké koryto, může být zablokované, v korytě jsou různě vysoké skoky – přehrádky (něco jak Pochcaný schody), před vjezdem do Třemošnice průjezd továrnou (ploty!). V závěru několik skoků.Celé minimálně WW2. K nástupu asi 45 km.
5. Chrudimka – mezi hrázemi Křižanovice – Svídnice je úsek nazývaný Peklo –6,8 km WW 2-3, většinou suché, píšou, že pokud by to náhodou teklo, je nutné prohlídnout stromy a je to celodenní akce. K nástupu asi 47 km.
6. Chvojnice – pramení u Velké Bíteše, většinou ale asi neteče, snad opravdu při velkém tání, jinak 12,5 km WW2!!, spád 12 ‰. Úzké, nepřehledné koryto, velký spád, často stromy, občasné jezy – lepší prohlížet. Plavba obvykle z Kralic nad Oslavou. K nástupu asi 80 km.
7. Konopišťský potok, někdy Bystrá, nebo Bystřice. Úsek Konopiště – Poříčí n. Sázavou 5,6 km WW2, spád 9,5 ‰. Sevřené zalesněné údolí, kamenité úzké koryto, místy nepřehledné, před ústím několik stupňů. Jezy většinou sjízdné, lepší prohlédnout. Lze sjet i za 2 hodiny. K nástupu asi 100 km.
8. Krouna – pramení u Svratouchu ve Žďárkách, teče při rychlém tání nebo velkých deštích. 10 km WW1-4, spád 12 ‰ . Po povodních z roku 1997 změny v korytě – je širší. Středně těžké peřeje, kamenité koryto s velkým spádem, řeka je bez jezů, překážky – jen možné stromy v korytě, plavba ve skupině zkušených jezdců probíhá rychle. WW4 je jedna kaskáda (už to dávno nemusí být pravda), jinak do trojky. Přírodní rezervace Šilinkův důl. Splout lze z Kutřína – asi 52 km.
9. Ležák (Holetínka) – voda jen při tání, zato docela dobrá – 1,7 km WW3, 16 ‰, pak 2,3 km WW1!, pak 6,2 km WW2!, 12 ‰. Úzké zalesněné údolí, balvanité úzké koryto, možné stromy, lomový kámen apod. Plavba z Miřetic, cca 50 km.
10. Loučka – voda jen při tání, z Újezda u Tišnova 28,6 km WW1-2, 7 ‰. Úsek Strážek – Skryje je údajně naprosto bez civilizace a naprostá nádhera, ale zase jen jedničková voda, pak o něco obtížnější, ale nepřesahuje dvojku a krajina už taky není tak úžasná. K nástupu asi 80 km.
11. Nedvědička – teče kolem Pernštejna. Sjízdný úsek z Rožné u Dolní Rožínky. Malebné údolí, úzké koryto, lehké peřeje, lávky, stromy, celé 11,3 km WW1-2+, spád 12 ‰, lze sjet za 3 hodiny. K nástupu 64 km.
12. Okrouhlický potok – vlévá se do Chrudimky, za VV sjízdný od hráze rybníka u Pohořalky k ústí, 6km WW2, sjízdné stupně, lávky, ploty. K nástupu 53 km.
13. Oslava – zajímavý úsek z Náměšti – 14 km WW2 (za VV až WW3) – pěkné peřeje, spád jen 5,1 ‰. Krajina bude asi dost dobrá – PR údolí Oslavy a Chvojnice, při troše štěstí se dá spojit se splutím Chvojnice (WW2, 12 ‰) – to bych zkusil… Nástup v Náměšti asi 80 km.
14. Svratka – pramení ve Žďárkách – jet se dá od Milov do Dalečína – 27,4 km WW1-2, 4,4 ‰, pak mezi nádržemi Vír I a Vír II – úsek upravený pro vodácké závody, slalomová trať – 3,7 km WW2, 5,3 ‰, a úsek Doubravník – Borač – 5,2 km WW2+, 7 ‰. Nástupy: Milovy 56 km, Vír 66 km, Doubravník 76 km.
15. Hodonínka neboli Olešnický potok – 7,3 km WW3, velký spád, několik kaskád, nutno projít kvůli stromům, poslední 2 km v navigaci s mnoha stupni, poslední, vysoký 1,8m, je nebezpečný. Ústí do Svratky pod Vírskou nádrží. Cca o 10 kiláků vedle teče Nedvědička. K nástupu 77 km.
16. Vrchlice – u Kutné Hory. Kamenité úzké koryto, obtížnost do WW2, 10,8 km, 8 ‰, na začátku kaskáda WW4+ . K nástupu 52 km.
17. Vršava neboli Fryšávka – pramení ve Žďárkách u Fryšavy, voda jen při tání. 11,7 km WW2!, 11‰. Těžká voda – nepřehledné koryto, nutnost zastavovat v problematických místech, nic pro začátečníky. Hluboké lesnaté údolí, velni úzké koryto, místy zarostlé, velký spád, silný proud. Zhruba v půlce třísetmetrová kaskáda. Plout lze z Vříště – asi 55 km.
18. Výrovka – to je jen jinej název pro Vavřinec, takže všichni známe…
19. Žejbro – teče z Vrbatova Kostelce v délce asi 16 km. Nejzajímavější úsek Vrb. Kostelec – Podlažice je necelých 5 km WW2 se skalními žebry a stupni. K nástupu 46 km.
Takže: jak vidíte, máme přímo za barákem i poměrně slušnejch pár kilometrů trojkový vody. Samozřejmě není, zaručeno, že to všechno poteče a že tam nebude každých 10 metrů ležet strom. Každopádně by stálo za to popřemýšlet, jestli něco nezkusit, určitě by se dalo spojit i víc potoků, takže by byla větší šance, že někde chytnem ideální vodu. Přesto, že je to všechno papírově poměrně lehká voda, pro začátečníky by to asi nebylo – vesměs uzounký, léta nevyčištěný koryta, často asi zarostlý až k vodě a velkej fofr. Mimochodem – těch 16 ‰ na Ležáku by fakt stálo za vidění…
…no – a pak nám ještě zbejvá ten prvosjezd. Mám v merku Borovskej potok, Monča taky údajně něco objevila, další možnost by byla Doubrava přímo na Jezírkách (jednou jsem ji viděl rozvodněnou po tání a ten kus kolem Ptačí skály byla úplná nádhera. A to na Jezírkách moc sněhu nebylo. To, co tam musí ležet teď, by nás s kajakama v pohodě uvezlo. Akorát by to asi bylo přesně ve stylu horního Loisachu, chvílema možná i horší…)
…no – a nebo, jak jsem říkal dneska Bezimu, jestli bude ještě chvíli chumelit a pak to najednou všechno roztaje, dáme si prvosjezd těch plechovejch schodů ze Žižkova dolů do parku 🙂
