Divoká Orlice – varování před kritickým místem WW5

clanek_orlice_1Zhýčkaní vodou z Kamenice a z Rakouska se polovina WorWaních rozhodla Orlici vynechat. Dáňa se Slůňou svedli svoji lenost na nepřejícnost drahých poloviček, Klárko a Terko buďte v klidu stejně tomu nikdo nevěří :o). Bába tvrdil, že musí makat na Bačkově a že se na to těší. Pche …. taková dětská výmluva. Omlouvá ho snad jen to jaké úsilí musel vynaložit aby slovo práce dokázal vůbec říct nahlas. Jedinej kdo měl uvěřitelný důvod byl Pafka, kterej pro změnu dělal v Oudoleni.

Takže jedem ve čtyřech, já, pan X, Monika a Pavla. Když zvoním o půl osmé u Karlose a on mi briskně otvírá, nevěřím vlastním očím. Čekal jsem že ho budu hodinu budit. Vše se ale záhy vysvětluje slovy: „Jsem se teď vrátil z pařby“. Nabíráme zbytek a za nádherného počasí vyrážíme směrem k Orlici.

Nálada je rozmanitá, Karlos pomalu střízliví, Monika se pomalu probouzí, Pavla pomalu dostává bojácný až lehce křečovitý výraz, a já jedu pomalu, protože mě štve, jak se mi pod sedačkou kutálej lahváče. Konečně dojíždíme na nástupní místo. Honem do hydra a šup do vody.

clanek_orlice_2

Máme kilometr na rozpádlování a na to abychom nováčky naučili základy. Jenže nováčci už mají silně křečovitý výraz, výuku sabotují se slovy: Ta loď je hrozně vratká. A je tu první jez a s ním vstup do Litického oblouku. Všichni si ho sešoupnem a konečně to začíná být lehce z kopce a sem tam i nějaká vlnka. Užíváme si jednoduchou vodu, sluníčko prostě pohoda. I Pavle se to začíná líbit a pomalu se osměluje a zkouší co si může na kajaku dovolit. Pravda že si chvilkama dovolila moc. Ale loď jsme jí chytli rychle a ona se taky moc neproplavala.

Pomalu to začalo vypadat na poklidný dojezd líně tekoucí říčky. To by s námi ale nesměl být slavný iluzionista, proslulý pan X. Těsně za polovinu si schoval další ze svých neuvěřitelných kousků. Sedím si ve vracáku a najednou kolem mě plave dnem vzhůru červenej Diesel. První co mě napadlo, bylo, hele tady má někdo stejnou loď jako Karlos. Druhý co mě napadlo, ty vole co tam ten debil dělá, ať už to zdvihne. Třetí co mě napadlo, bylo, sakra já tu loď musím chytit, von už v ní není.

clanek_orlice_3Po odlovení lodi, připlaval ani prsa ani znak, pan X a povídá. „Viděli jste ten megaválec s tou skálou uprostřed?“. „Ne neviděli.“ Když si to ale probírám zpětně, myslím že jsem detekoval to kritické místo. V jedné chvíli jsem musel ponořit pádlo do vody a zabrat. Jelikož to samé za mnou udělala Monika i Pavla, vyvolalo to mocný vír, který postupně přecházel ve vlnobití, tsunami až vznikl obrovský válec. Ten svou mocnou silou vytvořil na mírumilovné říčce katarakt zakončený zmíněným megaválcem. Do tohoto problematického místa spadl nic netušící pan X a přestože srdnatě bojoval s bouřícím živlem, nezbylo mu nic jiného než katapult. Důrazně varujeme všechny vodáky před tímto místem. Je sjízdné, ale doporučujeme prohlídku a rozhodně jištění.

Po tomto adrenalinovém zážitku již nám zbytek řeky přišel směšně jednoduchý. Dorazili jsme do Potštejna, stopem vyjeli pro auto a hurá domů.

PS: nechápu jak tam ta lama mohla vykrysit a ještě si poničit helmu :o)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *