Vše začalo docela nenápadně při změně termínu našeho jubilejního galavečera. Jeden z mých hrudních obratlů se rozhodl, že se mu nelíbí pracovní nasazení v lese, a raději se nechal zneschopnit bukovou větvičkou spadlou ze stromečku, jehož letokruhy spočítal mistr Mirásek na 130 let. Jelikož se většina WorWaných rozhodla, že by moje maličkost neměla na této významné kulturní události chybět, dospěli jsme k náhradnímu termínu, jež byl stanoven na apríla.
A zcela nečekaně přišel Pepin s informací, že 1.4.se z Pařížova odemyká Doubrava. 
Vzhledem k tomu, že vloni jsem na stejné akci pokřtil svojí novou gumovou „Růžu“, a obratel neměl dostatek morálu na kajak, rozhodil jsem sítě a doufal, že se někdo chytí a svezu se na gumě. Za stoprocentní jsem považoval účast Daníka se Slůňou, neb jsou pro každou vodu, a hlavně proto, že by zde mohli pokřtít nové gumové členy svých rodin. Dostalo se mi od nich však velikého zklamání, neboť Daník jel na teoretický kurz kompostování a stříhání stromků a Slunce se omluvil s tím, že dvě akce v jeden den nedá. No, příště se obrátím přímo na Šimona. Pan Babe přišel s pracovní omluvenkou z Ameriky, mistr Fapka (nalákán loňským prvním úspěšně zvládnutým bojovým eskymákem) to 
zhodnotil slovy, že na takovou vodu nemá cenu jezdit, bo co by tam dělal. Karlos přijel z Hradce, ale popletl si batožinu a místo hydra si dovezl montérky, tak je aspoň využil na stěhování u rodičů. Na poslední chvíli se omluvil i Ranečák, který měl jet na gumě s Pražákem, a Pepin to zazdil tím, že jeho nová náctiletá přítulka by to prý nedala, a že přijedou až na samotný kulturní hřeb roku.
Konečně se našlo i pár odvážlivců – Militantní panáček s Dášulí, Pražák, Prokop od Straků, Ráďule a dva kolegové z roboty Johny a Johny (malej a vysokej). Nejvíc práce a asi tak půl dne telefenního přemlouvání dal Pražák. 
Vždyť se měl svézt na háčku se zkušeným Ranečákem a co si teď bez Toma na té strašně divoké vodě WW I počne! Když se nedal zdolat argumenty, že WW I na gumě dá s prstem v nose, a že jediné asi tak padesát metrů dlouhé dvojkové místo může přenést, uchlácholil jsme ho slibem, že se postarám o jeho nebohé tělo, které nejspíš nepřežije pekelné utrpení na „jedničkové“ vodě. Od nejedoucích kamarádů se mi povedlo zapůjčit pár hadro – hydro zbytečností a definitivně jsme se shodli, že se potkáme okolo deváté ranní v Pařížově.
Po večerním zvyšování obtížnosti, které si Michal zpříjemnil opravou militantního vozu na dálnici, byly stanoveny posádky. A to tak, že moje maličkost pojede s Dášulí na Daníkovo Pálavě, Pražák s vysokým Johnym na Militantní Barace, malej Johny s Ráďulí na naší Růže, Militantní na kajaku a Prokop si odsingluje svoje necky zvané Pálava, protože jeho synátor vyměnil vlhko Doubravy za teplo své postele (a pak hořce litoval). Potom už šlo vše jako na drátkách: převléct, lehce nafouknout, převézt auta a neohroženě se vrhnout do pekel jedničkové vody. Jelikož jsme někteří měli povinnosti týkající se navážení aparátu a připravování gala, bylo rozhodnuto, že vyjedeme co nejdřív, a pojedeme to pouze jednou.
A tu začal náš dokonalý plán lehce pokulhávat, neb proklestit se milionem vodáků a bambilionem čumilů a ještě zaplatit splavenky, nás stálo mnoho psychických sil. Ale nakonec se zdárně podařilo smočit pádla a vyrazit. Lehce mě na začátku udivil velezkušený Pražák, který se s vysokým Johnem jal odrazit loď nevodácky hned po proudu. Začal jsem větřit možnost krysy. Pro nové členy naší adrenalinové skupiny to byla přímo reklama na vodáctví – nádherné slunečné počasí, pěkně tekoucí „jednička“ a krajinovka jak vyšitá.
Takže jediným zklamaným jsem byl já, protože Pražák předvedl své umění pouze na jednom kameni a i to zvládl ustát. Michal se nechal rozhodit jedním kamínkem na jezu, ale také to ustál. Nejkrutější část – děsivou Martinskou peřej – jsme projeli všichni bez ztráty věnečku. Pak nám nezbylo nic jiného než vysušit, odbahnit, dojet pro auto, plácnout si a zdokumentovat pro generace příští. Rychlé zhodnocení: krysy 0, intenzivní zážitky 100%, atmosféra s kamarády nepopsatelná. Už teď se těším na další nezapomenutelné zážitky.
