Archiv autora: Bába

Přátelé, kamarádi,

při procházení se noťasem jsem narazil na dávno již zapomenutou nicméně nikdy nevydanou zprávu o naší první novodobé Matylďácké plavbě. Je toho tak půlka, bůhví jestli si ještě vzpomenu na oné události, na které se člověk snaží nasilím zapomenout, a někdy to dopíšu.

Každopádně zde je to co jsem v doznívajícím stínu událostí roku přeminulého sepsal:

Bude tomu už pár dnů, co jsme se vrátili z další podařené výpravy, kterážto se nevyhnutelně zapsala do srdcí a duší těch, kteří se jí účastnili, alespoň koutkem oka zahlédli, nebo o ní jen špičkou ucha zaslechli.

Nebudu začínat tím, jak dlouho jsme … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Hurá ráno… opět se kouřilo, parádní slunííí a jsme dokonce fšici… ponejprv jsem byl trochu zmaten, jelikož jsem tak nějak zůstal hajat na louce sám a navíc k tomu i opuštěn, ale uklidnilo mě, že mi neodjeli, páč spacakovokarimatkoceltovej bordel kolem mě patřil klukům – takže jsem to tam vlastně hlídal… za sudem na mě mrklo peprmintový balení bombónů… plné, ale bez víčka… zajímavý úkaz… po dalším něčem jsem už raději nepátral, aby se mi něco nevyvolalo… asi tak po 5ti minutovém pátrání v poloze snajpera jsem v hledáčku našel pár týpků, jak … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Skvělé ráno… ze všeho se čoudilo (tentokrát se nedělal žádnej Bohouš – poučení z předchozího ročníku), ale jak pražilo sluníčko do mokrejch spacáků a vlastně všeho kolem – romantika, kyslík, pomuchlané ksichty, zapařené hadry, rozdělané sudy, borde… prostě juuu, jééé… no, snídaně proběhla ve stylu totálního vyžrání Miráskových zásob, páč jedinej něco měl k jídlu (opět pouze tuším, že padl celej kedr s lovečákem a vokurkama domorobo)… nějak jsme prostě před odjezdem a během jízdy nic nestihli koupit… jinak balička byla fcelku rychlá, páč motivace čerstvě naraženého soudečku přímo na mole se … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

No, nevím, zda-li nedělám zbytečnou věc, ale rozhodl jsem se, pěkně pomalu a postupně v rámci relaxu a uklidnění nervů v práci i mimo ní (potřebuji si odpočnout od stylisticky psaných emailů a jednáních), prostě napsat článek, který si vzal na starosti Barbucha… má toho asi moc – se stará o rodinu, přece a tak… říkal sice, jako že na tom dělá, že na tom maká… navíc po pravdě se chci i ujistit, co vše si z toho vlastně pamatuju… takže se pokusím vydolovat z paměti nějaké situace, které mi tama z toho podařeného čtyřdenního VORU byly ponechány… něco je doplněno vyprávěním přeživších účastníků a … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →